Akce Krkonoše se uskutečnila od 28.7. do 4.8. roku 2003:

Účastníci: já, bratr Jeník, sestra Hanička, bratr Milánek, švagrová Hanka, mamka a taťka.


1.den: pondělí 28.7.

Vstáváme už někdy v 5:00, abychom stihli náš autobus do Špindlerova Mlýna. Autobus jede přímo až do Špindlu. Jedem přes zastávky: Brno Kr. Pole Husitská, Letovice, Brněnec, Březová, Svitavy, Litomyšl, Vysoké Mýto, býšť, Holice, Hradec Králové, Vrchlabí, Špindlerův Mlýn Labská a Špindlerův Mlýn aut. nádraží. Dostali jsme se šťastně do hotelu a vyřídili jsme záležitost na recepci, vyplnili lístečky a šli na pokoje 209, 210 a 211. Zabydleli jsme se a mamka, taťka, Jeník a já jsme šli nakupovat, a pak se podívat k hotelu Horal (po červené 1 km).

Povečeřeli jsme čočkovou polévku, kuře po srbsku s bramborami a jako zákusek jsme měli borůvky se šlehačkou. Večer jsme šli zjistit, kdy jede autobus na špindlerovu boudu.

Počasí:


2.den: úterý 29.7.

Ráno jsme vstávali v 8:15. Pak jsme se sbalili a šli na autobusové nádraží. Autobus na Šp. boudu jel v 9:30. Autobus se dlouho šplhal do kopce a měl co dělat, aby to vyjel. Na vrchu jsme ukazatel a podle něj jsme se vydali po červené značce. Cesta vedla mezi česko - polskými hranicemi.

Přešli jsme kopec Čihadlo (1213 m.n.m.). Dále jsme došli do Slezského sedla (1178 m.n.m.), kolem Petrovy boudy do kopce. Nahoře byly Dívčí kameny (1413 m.n.m.). Po Dívčích kamenech přišli o trochu větší Mužské kameny (1417 m.n.m.). Potom jsme prošli kolem Kalmanova pomníku. Následovalo několik vyhlídek. Na pravé straně byly strmé Sněžné jámy a k vidění bylo i Polsko a vodní nádrž Zbiornik Sosnáwka. V dáli na kopci byl vidět Wawel (1498 m.n.m.), je to nějaká chata s věžičkou a satelity. Patří Polákům a na svých túrách jsme ho ještě několikrát viděli. Dále už jsme nešli po červené, ale po žluté značce směrem na Labskou boudu. Cestě se také říká Koňská. Cestou jsme míjeli kamennou studánku. Byly vidět panoramata a na protějším kopci (nad Labskou boudou) jsme spatřili 2 pomníky (Hanče a Vrbaty). K Labské boudě jsme nedošli, ale přepojili jsme se na zelenou po vrstevnici vedenou značku. Cesta nás dovedla až na Martinovku. Šli jsme pak po zelené (chvíli i s modrou) na Medvědí boudu. Zde bylo více možností, jak dojít do Špindlu, ale my jsme si vybrali cestu po modré cyklistické značce, cestě se říká školní. Došli jsme na Davidovy boudy - hrůza, byly ve strašném stavu (zde přicházela zvrchu žlutá značka). Po této značce jsme se vydali dolů kolem Pevnosti (1011 m.n.m.) až k Dívčím lávkám (708 m.n.m.). Tady už vedla i modrá se zelenou. Napojili jsme se na modrou a šli kolem myslivny a řopíku (pevnůstka pro 4 vojáky), dále kolem lanovky na Medvědín až na náměstí do hotelu Central.

K večeři byl vývar s játr. knedlíčky, masový závitek, knedlík a zelí a jako zákusek byla buchta - perník. Večer se naplánovala další trasa. Pak se šlo spát.

Počasí:

Vyšlo se v 10:00 a vrátili jsme se v 19:00.

Celkem jsme ušli: 18,5 km.


3.den: středa 30.7.

Bohužel jsme dnes museli vstát o hodinu dříve tedy v 7:00, protože jsme se chystali na náročnější túru, než včera - na Sněžku. Z autobusového nádraží jsme jeli autobusem na Šp. boudu. Strašně fučelo. Vydali jsme se na opačnou stranu než včera. Šli jsme po červené do prudkého kopce. Tato cesta zase vedla mezi hranicemi a říká se jí Cesta česko - polského přátelství. Dlouho jsme šli po obvodu kopce Malý Šišák (1439 m.n.m.). Na hřebenu Stříbrný (1990 m.n.m.) jsme narazili na Sloneczník (Sluneční skály). Viděli jsme 2 polské jezírka: Kociol Wlk. Staw a Kociol Ml. Staw. Za plesy se na červenou napojovala modrá. Zde již rovná cesta (Rownia pod Sniežka). Široká cesta vedla až pod úpatí Sněžky (1602 m.n.m.). Tady byla chata Dom Slaski. Sněžka je holá a vedou na ni dvě cesty. Silniční, která mírně pomalu stoupá a cesta, která vede skoro kolmo vzhůru po velkých kamenech. Cestou byly dvě vyhlídky. Nahoře byla česká pošta a bufet a zavřená česká stará chata. Pak zde yla polská kaplička a chata. Pořád tu fučel mrazivý vítr. Nahoře bylo taky hodně Poláků a Němců. Domu Slaski jsme šli po modré směrem na Luční boudu. Cesta byla vlhká, protože vedla rašeliništěm. Občas jsme šli i po mostě. Luční bouda je nejstarší v Krkonoších. Po cestě byla k spatření Rennerova studánka a pomník. Došli jsme na Krakonoš (1421m.n.m.) Poté jsme začli slézat po úbočí Kozích hřbetů. Šlo se po kamenech a na jedné straně byl sešup dolů. Kopec připomínal Ostrvu (kopec ve Vysokých Tatrách), jenže byl menší. Sešli jsme do lesíka a šli dále po červené kolem hotelu Panorama starou Bucharovou cestou. Došli jsme až k hotelu Horal, zde už klasicky po silnici.

Byl předkrm místo polévky - bramborový salát, vajíčko, zelenina a salám. Druhé jídlo - kaše s uzeným a za zákusek vanilková zmrzlina.

Počasí:

Vyšlo se v 9:00 a vrátili jsme se v 18:30.

Celkem jsme ušli: 21 km.


4.den: čtvrtek 31.7.

Dnes byla méně náročná túra, a tak se stávalo před devátou. Dnes jsme poprvé nešli společně. Milan s Hankou šli na Labskou boudu a k prameni Labe a my jsme šli proti proudu Labe.

Nejprve jsme šli po žluté značce hodně do kopce, kolem hotelu Sněžka. Došli jsme k Dívčím lávkám (780 m.n.m.). Zde jsme se napojili na vycházkovou trasu modré značky, zvanou Weberova cesta. Cesta vedla kolem naučného a dětského hřiště. Po cestě jsme sledovali kaskády vodopádů, průzračnost vody, flóru ... Náš cíl byla bouda u Bílého Labe. Odtud jsme přešli na další naučnou stezku Čertův mlýn. Cesta vedla kolem Čertovy strouhy, kde byly mosty a hrazenářská díla. Došli jsme až k bývalé kovárně. Cesta vedla mírně do kopce dalo se cestou odbočit na Šp. boudu. Vrátili jsme se dolů a prošli kolem boudy u Bílého Labe a začali po žluté stoupat do kopce. Na jedné straně byla strž. Cesta vedla po úbočí Kozích hřbetů (z 2. strany než ze Snažky) kolem Železného vrchu (1320 m.n.m.). Cesta byla cyklostezka a nazývala se Dřevařská (bylo tam hodně klád). Došli jsme až ke špindlerovské škole, odtud šla žlutá skoro kolmo dolů. Sešli jsme a byli jsme u hotelu.

Za chvílipřišel Milánek s Hankou. k večeři byla bramborová polévka, hranolky s kuřecím masem a s kukuřicí, místo pudinku, který měl být, byla jako zákusek borůvková buchta. Pak už se šlo spát.

Počasí:

Vyšlo se v 11:00 a vrátili jsme se v 17:30.

Celkem jsme ušli: 14 km.


5.den: pátek 1.8.

Zase přišlo ráno a s ním další výlet. Milan s Hankou se od nás po snídani odpojili. Šli po naší včerejší modré až na Luční boudu, odtud na Výrovku po modré Šp. Mlýna. My jsme vyrazili po modré do lesa, kde se pracovalo. Od čtyřsedačkové lanovky jsme začali pozvolna stoupat. Pak jsme zatočili doleva, odpojili se od žluté a zelené značky. Stoupali jsme dále, přešli 1. lanovku a u 2. se zastavili, protože se tam pracovalo. Pořád jsme stoupali. Chvíli jsme šli v lese, až jsme vyšli na Černou sjezdovku, byla téměř kolmá. Pořád jsme mírně stoupali a sledovali protější svahy. Cesta se hodně klikatila a rostla zde hlavně kleč. Dolů byl svah. Potom se cesta hodně klikatila kolem kopce Stoh (1315 m.n.m.). Po klikatici následovala cesta strání - byla holá. Cesta trvala jen chvíli a vešli jsme do lesa. Narazili jsme na Zimní cestu. Obcházeli jsme kopec Zadní Planina (1422 m.n.m.) a došli k bývalé Klínové chatě, odtud jsme šli po zelené mírně do kopce, až na místo, kde se napojovala červená, zde byla Chata na rozcestí (1344 m.n.m.). Pak jsme se vydali po červené na chatu Výrovku. Zpátky jsme šli po zelené. Počasí bylo velmi teplé. Z Výrovky cesta hodně klesala po šutrech, až k pramínku, kde byla Červenkova mohyla. Odtud jsme šli podél Svatopetrského potoka až do naučné stezky Dlouhý důl. Po zelené jsme došli do vesničky Svatý Petr, kde byl zase náš známý hotel Horal, ten jsme tentokrát ale minuli a po zelené pokračovali až na náměstí ve Špindlu.

Dnes jsme šli na večeři do blízké špindlerovské hospody. Všem chutnalo. Pak už čekalo jen spaní.

Počasí:

Vyšlo se v 9:15 a vrátili jsme se v 17:30.

Celkem jsme ušli: 16,5 km.


6.den: sobota 2.8.

Zase přišlo ráno. Milan s Hankou šli opět na vlastní výlet. Šli na rozhlednu Žatý. My ostatní jsme šli po modré po proudu Labe. Cesta vedla kolem lanovky na Medvědín, řopíku a Dívčích lávek. Vedla tu naučná cesta Labská. Cesta se nazývá Harrachova. Asi v 992 m.n.m. končila cyklostezka a i naučná stezka a cesta začal vést hodně do kopce. Viděli jsme Malý Labský vodopád a Labské kaskády. Cesta nahoru byla naštěstí částečně ve stínu. Asi v půlce cestu byl výhled na Labskou rokli s Labským vodopádem. Nahoře u Labské boudy byla vyhlídka z vrchu na Labský vodopád. Pak jsme pokračovali po červené mírně nahoru k prameni Labe. Pramen jsme si prohlédli a i cestu kudy protéká. Pak jsme se po stejné cestě vraceli zpět k boudě. Pramen leží na Labské louce. Od boudy jsme šli po červené směrem na Horní - Mísečky. Cestou jsme šli přes Zlaté návrší, kde jsou dvě vyhlídky a pomníky Hanče a Vrbaty. Druhý pomník byl u Vrbatovy boudy, kde trochu pokapávalo. Od Vrbatovy boudy jsme šli po červené Bucharově cestě chvíli po silnici. Pak jsme odbočili od silnice a ze Šmídovy vyhlídky byla žlutá značka, která vedla na Medvědín. Od žluté to bylo po červené už jen kousek do Míseček. Tady se zatáhlo a spustila se průtrž mračen. Po dešti, který trval dost dlouho, jsme se vydali po červené dále. Cesta měla vést turistickou sjezdovkou, tu jsme také po chvíli nalezli. Ale po dešti zde bylo bláto, taky zde byly navozeny hromady hlíny. Cesta teď už vedla mírně z kopečka. Sešli jsme až k hotelu Montana, kde nás zastihl druhý letní deštík. Schovali jsme se pod stromy a čekali až déšť přejde. Ale trvalo to dost dlouho, tak jsme si oblékli pláštěnky a větrovky a zamířili do hotelu.

Dnes jsme šli na večeři opět do špindlerovské hodpody. Domluvili jsme se, že zítra je odpočinkový den s koupáním a šlo se spát.

Počasí:

Vyšlo se v 8:45 a vrátili jsme se v 17:30.

Celkem jsme ušli: 22 km.


7.den: neděle 3.8.

Ráno jsme vstávali později, protože dopoledne jsme se měli jít koupat. Hned po snídani jsme odcházeli s baťohem plavek. Šli jsme do kopce po žluté 1,5 km do vesničky Sv. Petr, kde se nachází hotel Horal. Bazén měl velikost 12x25, což nám bohatě stačilo. Zpátky jsme šli chvíli po žluté, a pak různými pozvolnými cestičkami. Naobědvali jsme se v hotelu. Odchod : 10:00 a příchod v 13:00.

Po obědě (já, Jeník, mamka, taťka a sestra) šli na procházku k Labské nádrži. Nechtěli jsme jít po silnici, tak jsme to vzali po zelené. Jenže jsme si spletli směr a šli nahoru místo dolu, trochu jsme si zašli. Na správnou cestu jsme narazili tím, že jsme slezli malou sjezdovku. Pak už jsme šli po rovině kolem nádrže až k hrázi. Tu jsme přešli. Podél mostu se několik odvážlivců vozilo na laně. Na 2. straně jsme se napojili na modrou, která vedla do kopce, kolem hotelu Arnika. Pak jsme kráčeli po zelené, na kterou jsme narazili kousek od Labské (Krausovy) boudy. Potom jsme šli po zelené a po rovině až do Špindlu.

Tentokrát už byla večeře v hotelu. Byla svíčková, zákusek - vanilková a čokoládová zmrzlina.

Počasí:

Vyšlo se v 10:00 a vrátili jsme se v 18:02.

Celkem jsme ušli: 11 km.


8.den: pondělí 4.8.

Tento den byl odjezdový. Ráno jsme dobalili, nasnídali se a vyklidili naše pokoje. Na recepci jsme každý dostali balíček s lázeňskými oplatky - pozornost hotelu. Usadili jsme se i s baťohama na lavičkách ve stínu před špindlerovskou hospodou. Zde jsme si buď četli nebo hráli karty. Ve dvě hodiny jsme se přesunuli na aut. nádraží, kde jsme půl hodiny čekali, než přijel náš autobus. Byl to úplně ten stejný, jako když jsme sem jeli i řidiče jsem poznala. Autobus jel zase přes stejná místa. V Hradci Králové měl 45minutovou pauzu. V pět jsme nasedli do autobusu a pokračovali v úmorné cestě směr Brno. V 19:45 jsme dorazili do Brna na Zvonařku. Pak už jen rychle šalinou domů. V půl deváté jsme byli konečně doma. Ujeli jsme 235 km.

Počasí:

Vyšlo se v 14:30 a vrátili jsme se v 20:30.


Vyhodnocení akce:

Pobyt se mi líbil. Počasí celkem ušlo.

Nachodili jsme celkem: 18,5 + 21 + 14 + 16,5 + 22 + 11 = 103 km.

Průměrně za den: 103 : 6 = 17,2 km.